Fed zvýšil sazby poprvé od roku 2023
Nejdůležitější událost týdne přišla ve středu 16. září. Americká centrální banka jednomyslně zvýšila cílové pásmo základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na 3,75 až 4,00 %.
Šlo o první zvýšení sazeb Fedu po více než třech letech.
Fed své rozhodnutí zdůvodnil především tím, že inflace zůstává zvýšená. Americká ekonomika přitom podle centrální banky pokračuje v solidním růstu, spotřeba zůstává odolná a trh práce se výrazně nezhoršuje.
Pro finanční trhy ale nebylo důležité pouze samotné zvýšení sazeb. Nové projekce Fedu zároveň ukázaly, že většina představitelů centrální banky počítá ještě s dalším zpřísněním měnové politiky v průběhu letošního roku.
Zlato po rozhodnutí prudce kleslo
První reakce zlata odpovídala tomu, co lze při růstu sazeb často očekávat.
Spotová cena se ve středu po rozhodnutí Fedu propadla o více než jedno procento a během obchodování se dostala přibližně k 4 240 dolarům za trojskou unci.
Vyšší sazby totiž zvyšují výnosy úročených aktiv. Zlato samo žádný pravidelný úrok nenese, a proto na něj může růst sazeb krátkodobě vytvářet tlak.
Současně po rozhodnutí posílil dolar, což představovalo pro dolarovou cenu zlata další nepříznivý faktor.
O den později se situace obrátila
Čtvrteční obchodování ale ukázalo, proč není dobré vyvozovat závěry z prvních několika hodin po rozhodnutí centrální banky.
Zlato během jediného dne posílilo o více než 2 % a vrátilo se přibližně na 4 360 dolarů za unci. V pátek růst pokračoval a spotová cena se dostala přibližně k 4 379 dolarům, tedy na týdenní maximum.
Pomohl slabší dolar a pokles výnosů amerických dluhopisů. Trh zároveň začal vyhodnocovat, zda bude další cyklus zvyšování sazeb skutečně tak výrazný, jak naznačovala první reakce.
Během dvou dnů tak zlato předvedlo pohyb od prudkého výprodeje zpět k růstu.
Stříbro reagovalo ještě výrazněji
Podobný obrat nastal také u stříbra.
Bezprostředně po rozhodnutí Fedu jeho cena klesla přibližně o 1,7 %. V pátek však stříbro rostlo zhruba o 2,8 % a spolu s dalšími drahými kovy směřovalo k týdennímu zisku.
Vyšší volatilita je pro stříbro typická. Vedle měnové politiky a investiční poptávky jeho cenu výrazně ovlivňuje také průmyslové využití.
Pro fyzické držitele je proto důležité počítat s tím, že krátkodobé pohyby stříbra mohou být výraznější než u zlata.
Také ČNB rozhodovala o sazbách
Týden nebyl důležitý pouze pro americkou měnovou politiku.
Ve čtvrtek 17. září rozhodovala také Česká národní banka. Bankovní rada ponechala dvoutýdenní repo sazbu beze změny na 3,75 %. Diskontní sazba zůstala na 2,75 % a lombardní sazba na 4,75 %.
ČNB tedy po červnovém zvýšení sazeb tentokrát zvolila vyčkávání.
Pro české domácnosti je domácí úroveň sazeb důležitá nejen kvůli spořicím produktům a úvěrům. Ovlivňuje také kurz koruny, a tím nepřímo korunovou cenu zlata a stříbra.
Dolar vůči koruně během týdne zdražil
Právě měnový kurz byl tentokrát pro českého držitele zlata důležitý.
Oficiální kurz ČNB činil 11. září 20,927 Kč za dolar. Ve čtvrtek 17. září už dosahoval 21,162 Kč za dolar.
Koruna tedy proti americké měně během několika obchodních dnů oslabila přibližně o jedno procento.
To znamená, že český pohled na cenu zlata se mohl lišit od samotného dolarového grafu. Pokud dolar vůči koruně posiluje, může část případného poklesu světové ceny zlata v korunovém vyjádření zmírnit – a při růstu zlata jeho korunový pohyb naopak zesílit.
Inflace zůstává hlavním tématem centrálních bank
Rozhodnutí Fedu i ČNB mají společného jmenovatele: inflaci.
Fed tento týden dal jasně najevo, že cenové tlaky stále nepovažuje za vyřešené. ČNB sice sazby nezvýšila, ale ponechala je na úrovni 3,75 %.
Do světového obrazu se v pátek přidala také Bank of Japan, která zvýšila svou sazbu na 1,25 %, nejvyšší úroveň za 31 let.
Po dlouhém období, kdy trhy čekaly především na snižování sazeb, se tak v několika významných ekonomikách znovu řeší opačný problém: zda nebude potřeba držet měnovou politiku přísnější déle.
Co si z týdne odnést
Týden 14.–18. září velmi dobře ukázal rozdíl mezi krátkodobou cenou a dlouhodobou funkcí fyzického kovu.
Fed zvýšil sazby a zlato během několika hodin prudce kleslo. O den později se však situace obrátila a kov velkou část poklesu získal zpět.
Pro domácnost, která používá fyzické zlato jako jednu z částí dlouhodobé hodnotové rezervy, proto není rozhodující jediná tisková konference Fedu ani jeden den na burze.
Důležitější je dlouhodobý vývoj kupní síly peněz, inflace, měnových kurzů a rozložení majetku mezi různé druhy rezerv. Právě tento týden připomněl, jak rychle se mohou krátkodobá očekávání finančních trhů měnit.
SHRNUTÍ:
- Fed 16. září zvýšil základní sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,75–4,00 % a naznačil možnost dalšího zpřísnění.
- Zlato po rozhodnutí kleslo přibližně k 4 240 dolarům za unci, ale do pátku se vrátilo zhruba k 4 379 dolarům.
- ČNB 17. září ponechala repo sazbu na 3,75 % a koruna během týdne vůči dolaru oslabila.
Text má informační charakter a není investičním doporučením.