Dnešní data z ekonomického trhu naznačují, že boj s inflací v Česku ještě zdaleka nekončí. Přestože se očekávalo trvalé uklidnění, lednové cenové pohyby u energií a služeb nutí investory k přehodnocení svých krátkodobých strategií. Pro české domácnosti to znamená jediné: nechat peníze na běžném účtu je dnes nejrychlejší cesta k jejich znehodnocení. Kam se tedy v polovině ledna 2026 vyplatí směřovat volné prostředky?
Konec zlatých časů spořicích účtů?
Bankovní domy dnes reagují na výhledy České národní banky a začínají postupně snižovat úročení na klasických spořicích účtech. Zatímco loni bylo běžné získat sazbu kolem 5 %, dnešní nabídky se u velkých hráčů posouvají k hranici 3,5 až 4 %. Investoři tak hledají alternativy, které by dokázaly inflaci nejen pokrýt, ale i překonat. Do popředí se dostávají termínované vklady s delší fixací, kde si lze současné, stále ještě relativně vysoké sazby „uzamknout“ na několik let dopředu.
Fondy peněžního trhu a státní dluhopisy
Velkým tématem dnešního dne je zvýšený příliv kapitálu do fondů peněžního trhu a konzervativních ETF fondů. Tyto nástroje těží z aktuálního nastavení sazeb a nabízejí stabilitu s nízkým rizikem. Pro ty, kteří hledají maximální bezpečí, zůstávají zajímavou volbou státní dluhopisy, jejichž výnos je sice nižší než u akcií, ale v porovnání s bankovním spořením nabízí v roce 2026 velmi solidní poměr rizika a zisku.
Diverzifikace jako jediné řešení
Zkušenosti z posledních let ukazují, že sázka na jednu kartu se nevyplácí. Odborníci dnes doporučují rozdělit úspory do tzv. „investičního trojúhelníku“: část v hotovosti na likvidním účtu pro nečekané výdaje, část v konzervativních produktech typu stavebního či penzijního spoření (s využitím státních příspěvků) a část v reálných aktivech, jako jsou akcie nebo drahé kovy. Právě tato kombinace je v roce 2026 nejlepší obranou proti nepředvídatelným výkyvům české i světové ekonomiky.