Americká centrální banka (Fed) ve středu poprvé po více než čtyřech letech snížila úrokové sazby. Trhy dlouho spekulovaly, zda se centrální banka rozhodne pro mírné snížení o čtvrt procentního bodu, nebo zvolí razantnější krok. Fed nakonec překvapil a snížil sazby o půl procentního bodu.
Po dvoudenním zasedání Fed oznámil nové rozpětí základní úrokové sazby mezi 4,75 a 5,00 %. Jedná se o první snížení sazeb za poslední čtyři roky, které zaskočilo část investorů. Z nedávného průzkumu agentury Reuters vyplynulo, že většina analytiků očekávala snížení pouze o čtvrt procentního bodu. Pouze menšina předpovídala půlprocentní snížení.
Spekulace se potvrdily
V průběhu týdne rostly spekulace, že Fed může přistoupit k agresivnějšímu snížení, což se nakonec stalo realitou. Tento krok naznačuje, že Fed věří v pokrok v boji s inflací, a snaží se najít rovnováhu mezi růstem ekonomiky a stabilními cenami.
Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl: „Rozhodnutí reflektuje naši důvěru ve stabilitu trhu práce. I když vidíme známky ochlazování, ekonomika zůstává silná.“ Zároveň zdůraznil, že spotřebitelské výdaje jsou silné a Fed je připraven reagovat na vývoj inflace. Do konce roku 2024 by úrokové sazby mohly podle odhadů klesnout na 4,4 %, a do roku 2025 až na 3,4 %.
Akciové trhy a zlato reagují
Rozhodnutí Fedu mělo výrazný dopad na akciové trhy i ceny komodit. Americký index S&P 500 nejprve zaznamenal růst, ale po vystoupení Powella obrátil směr. Investoři očekávali „holubičí“ postoj Fedu, tedy větší ochotu k rychlejšímu snižování sazeb, což se však nestalo.
Cena zlata reagovala prudkým růstem na nové historické maximum – 2600 dolarů za unci. I když později došlo k mírné korekci, růst ceny zlata reflektuje nejistotu na trzích a hledání bezpečných přístavů pro investice.
Dopady na digitální aktiva
Odborníci se shodují, že snížení sazeb bude mít vliv i na trh digitálních aktiv. „Nižší sazby zvyšují likviditu a podporují zájem o rizikovější aktiva, jako jsou kryptoměny,“ vysvětluje Ondřej Pilný z Binance. Historicky nižší sazby vedly k výraznému růstu cen kryptoměn, jak ukazuje příklad bitcoinu v letech 2020–2022, kdy jeho hodnota stoupla o 375 %.