Úterní večer se pro majitele zlata proměnil v napínavý thriller. Ti, kteří měli trpělivost a sledovali vývoj ceny zlata od půl třetí odpoledne až do uzavření amerických burz hodinu před půlnocí našeho času, zažili dokonalou dávku adrenalinu.

Bez zjevného důvodu začala cena zlata prudce stoupat a zelená čísla se zastavila až na úrovni 2 469,27 dolaru za unci. Kdo by nebyl nadšený, když investice do 31,1 gramů zlata přinesla za pouhých deset hodin přesně 1 069 korun zisku.

Následujícího dopoledne, po otevření asijských trhů, cena zlata klesla jen o tři dolary, než opět začala růst. Odborníci se okamžitě pustili do hledání příčin tohoto zlatého vzestupu. Robert Minter, vedoucí investiční strategie ve skotské společnosti Abrdn, však tvrdí, že to nejlepší nás teprve čeká.

„Při pohledu na poslední tři cykly poklesu vyšších úrokových sazeb Fedu (centrální banky USA) vidíme, že cena zlata po nich vzrostla v roce 2000 o 57 %, v roce 2006 o 235 % a na konci roku 2018 o 69 %,“ uvedl Minter pro Kitco News.

S letošními rekordními hodnotami vzrostla cena zlata o 19 %, což naznačuje, že potenciál zlata teprve začíná být využíván. Cena zlata začala stoupat ještě předtím, než Fed snížil úrokové sazby.

„Investice do zlatem krytých burzovně obchodovaných produktů začínají růst a očekává se, že tento trend bude pokračovat, až Fed zahájí nový cyklus snižování sazeb,“ říká Minter, který rovněž neočekává, že centrální banky přestanou nakupovat zlato.

Podle něj centrální banky rozvíjejících se trhů drží ve zlatě jen asi pět procent svých devizových rezerv, zatímco centrální banky vyspělých trhů mají ve zlatě přibližně 12 procent svých aktiv. V případě nejbohatších států je to však přes 60 procent.

Shodou okolností vydala tento rok svou zlatou prognózu i finanční instituce JP Morgan, která se s výhledem Abrdn shoduje. „Oživení zlata nastalo dříve, než se očekávalo. V kontextu válek, sankcí a dedolarizace sledujeme zvýšený zájem o fyzická aktiva včetně zlata,“ uvedl Gregory Shearer, ředitel pro strategii základních a drahých kovů.

„Očekáváme, že burzovní fondy budou dalším pilířem podpory zlata, protože fondy peněžního trhu budou méně atraktivní. Cena zlata vzrostla, i když držby ve fondech klesaly, což může signalizovat další růst,“ dodal Shearer.

Pokud jde o centrální banky, podle Shearera své plány nezmění, jen přizpůsobí tempo nákupů zlata. JP Morgan Research předpovídá, že cena zlata by se měla do konce letošního roku vyšplhat na 2 500 dolarů za unci.

Tato predikce předpokládá, že Fed sníží úrokové sazby v listopadu, což vytlačí cenu zlata na nová rekordní maxima. Tento trend by měl pokračovat i v následujících čtvrtletích. „V polovině příštího roku očekáváme cenu 2 570 dolarů a na konci roku 2 600 dolarů za unci, přičemž je možné, že tato prognóza bude překonána dříve,“ uzavřel Shearer.